Využití sociálních médií v podnikové praxi

Zavedení a využívání sociálních médií v podnicích se stává významným kritériem úspěchu. S tím úzce souvisejí zásady pro jejich využití a určitý „návod k použití“ pro zaměstnance (Social Media Guidelines) jak v pracovní době, tak i ve volném čase.

Stále více pracovníků navštěvuje v mimopracovní době nebo v době mobilního napojení různé sociální sítě, fóra či komunity.

Jak ale souvisí zaměstnání s volným časem, tam si přece každý může dělat, co chce? To platilo určitě v dobách prvního internetu, kdy se dalo hlavně vyhledávat a číst informace. Rychlejší tempo života, transparentnost podpořená technickým vývojem a interaktivním webem 2.0 smazává stále více hranice mezi pracovním a privátním životem.

Můj šéf je naprostý blb …

Když si dříve někdo ze zaměstnání přinesl frustraci a vyprávěl o tom doma nebo kamarádům, u piva či při sportu, nebylo to z hlediska publicity tak závažné. I když se v emocích něco přehnalo a slyšel to někdo nepovolaný nebo někdo žaloval a zprávu „donesl dále“, záležitost se nějak vyřešila a brzo zmizela ze světa.

Jiné je to dnes, výměna takových informací na internetu má mnohem více „posluchačů“, často ani nejsou přímo známi. Zvěst se může „virálně“ dostat i tam, kam v žádném případě nepatří, k obchodním partnerům či konkurenci. Zpráva rozšířená v sociálních sítích se nedá vzít jet tak zpět. Každý v internetu zanechá vizitku svého jednání, a i když komunikuje pod přezdívkou či s nezřetelnou fotkou, ochranu proti následné identifikaci osoby či příslušné firmy to nezaručuje. Nelze jednoduše strčit hlavu do písku.

Problémy, které tak zaměstnancům ve volném čase mohou vzniknout se firem citelně dotýkají, ať už přímo či nepřímo. A to jeden z více důvodů, proč se firmy zpracováním „Průvodců pro využití sociálních médií“ musí zabývat.

Doporučená struktura „Průvodce sociálními médii“

Příklady témat, které se v těchto průvodcích pro zaměstnance dále vyskytují

• firemní cíle a strategie pro sociální média
• hranice mezi zaměstnáním a volným časem
• zodpovědnost každého zaměstnance za škodu způsobenou rozšiřováním negativních informací
• jak zacházet s transparencí a identitou
• způsob označení osobního a firemního názoru a jak jej komunikovat.

Zkušenosti z firem, které tyto „průvodce“ zavedly, ukazují, že transparence a vyjasnění forem práce v sociálních médiích odnímá z mnoha zaměstnanců obavy z neznámého a tím uvolňuje jejich kreativní potenciály, které se mimo jiné projevují větší motivací a aktivitou na vnitropodnikových sítích, portálech nebo fórech.

Mnohé firmy objevily zase nový a  významný marketingový kanál – motivované zaměstnance, kteří z přesvědčení svoji firmu pozitivně hodnotí.

Průvodce pro využití sociálních médií ve firmách je vhodné vytvořit i ve spolupráci s externími poradci na sociální média.